Dobrohošť

Nevelká osada historicky příslušející k Moravě je poprvé zmiňována v roce 1399 jako součást věna Elišky z Hradce. Ovšem již z počátku čtrnáctého století pochází doklad o hrádku Krumvald (Grünwald, Zelený Les), jehož pozůstatky leží na dnešním katastru obce. Samotná Dobrohošť ale pravděpodobně od počátku náležela k panství jiného blízkého hradu - Bílkova. V roce 1459 je toto prastaré panské sídlo označováno jako zbořené. Místní vrchnost si proto posléze zvolila za nové sídlo město Dačice. V roce 1843 žila v Dobrohošti necelá stovka obyvatel a v současnosti je jejich počet zhruba poloviční.

Ves užívala kdysi pečeť se širočinou, případně s radlicí. Znak udělil Dobrohošti předseda PS PČR 17. dubna 2009 zároveň s vlajkou. V modrém štítě je zlatá růže s červeným semeníkem a vztyčeným stříbrným jelením parohem. Znak vznikl spojením heraldických znamení dvou nejstarších vrchností. Růži pánů z Hradce nacházíme mimo jiné ve znaku nedalekých Dačic (srov. S´93, č. 32). Paroh patří rozrodu Ranožírovců, jehož příslušníci založili hrady Bílkov i Krumvald.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR