Budoucnost satelitu Dolní Břežany

Dobrá praxe 

Obec Dolní Břežany se potýká s problémy satelitní obce. Jak ponechat identitu obce a přitom nabídnout zajímavé podmínky pro život starousedlíkům i nově příchozím? Jak podnítit zájem podnikatelů a vytvořit tak pracovní příležitosti? O tom, jaké budou Dolní Břežany, jsem si povídala se starostou obce Ing. Věslavem Michalikem. Obec se na využití prostředků z evropských fondů poctivě připravovala. Teď například dokončují žádost o evropské finance na vznik centrálního parku v rámci výzvy ministerstva životního prostředí. Patří to k prioritní ose 6, která se zaměřuje na regeneraci urbanizované krajiny. Termín je do konce ledna. „Podání žádosti předcházelo v posledních pěti letech úsilí o to, aby se zajistilo pozemkově celé území pro plánovaný park“, doplňuje k projektu Věslav Michalik, „shrnu-li pak pod jednu hlavičku projekty, které jsme měli postupně připravené, jde o regeneraci vodních ploch, jejich úpravu, o vytvoření biotypů, mokřadů a zároveň o vytvoření části dobře přístupné veřejnosti. Určitě se pro obyvatele obce stane cílem procházek a nabídne jim spoustu možností jak strávit volný čas.“ Studii připravil brněnský atelier Sendler – Babka, který má s vytvářením parků po České republice zkušenosti. Jde podle starosty o drahý projekt, protože architekti spočítali náklady na založení nového parku kolem 2000 korun za metr čtvereční pořizovací ceny.

Využití evropských fondů

Park je však jenom jeden dílek z celkové mozaiky koncepce nového využití centrálního prostoru v obci. Ač Dolní Břežany měly poměrně velkou plochu ve svém středu, nebyla smysluplně využitá. Za posledních sto až sto padesát let zde přibývaly navážky a obec navíc ztratila i původní charakter sídla se soustavou vodních ploch. Ty jsou teď rozsahem menší, kromě toho byl zrušen například rybník a zámek už není vodní tvrzí. Myšlenka na vytvoření funkčního centra má však ještě další aspekt. „Nechtěli jsme připustit, aby se z Dolních Břežan stala noclehárna,“ říká Věslav Michalik, „a proto je zapotřebí, aby vzniklo místo, kde budou služby, pracovní příležitosti, kam se mohou jít místní pobavit, ale i kde se mohou potkávat. Dnes život v satelitech plní zpravidla jedinou funkci – bydlení. Za ostatním včetně zábavy se musí dojíždět.“ Přitom však nejde jen o samotné centrum, o náměstí. Celý projekt je připraven šířeji, protože jedním z pilířů rozvoje je pro místní zastupitelstvo i požadavek na to, aby se neztratila zeleň, která obcí prostupuje. Uprostřed by se tak měly potkávat tři její pásy. „Zvolili jsme přístup odlišný od časté praxe“, říká starosta, „obce obvykle nabídnou rozvojovou plochu a nechají na developerovi, co tam naplánuje. Projekt centra je pro nás tak důležitý, že ho obec zadala nejdříve jako seminární práci studentům profesora Baše z Fakulty architektury ČVÚT, abychom si ujasnili zadání architektonické soutěže. Poté proběhla vlastní soutěž. Získali jsme tak kvalitní projekt centra, uměřený velikosti obce. Vítězný architektonický návrh byl ale ještě podroben studii proveditelnosti, tzv. feasibility study, aby se prokázala přitažlivost projektu pro investory. Dospěli jsme ke kompromisu, co investorovi přináší rozumný výnos a při tom i obec získá něco navíc“.

Stavba rychle pokračuje, náměstí by mělo být slavnostně otevřeno na jaře příštího roku. Kromě menšího supermarketu tu najde místo pobočka banky, z nevyhovujících prostor se sem přestěhuje pošta a v pronajímaných částech se objeví i další služby jako cukrárna, restaurace, čistírna či opravna kol. Už jsme se zmínili, že zde pamatují i na zeleň. Nejen navazujícím parkem, ale i v řešení stavby, kde jsou součástí balkonů truhlíky s květinami, které budou osázeny už před příchodem majitele bytu.

Změny se nedotknou jen centra. Obec chce z Regionálního operačního programu Střední Čechy financovat další projekty. Například přístavbu dalšího pavilonu základní školy, výstavbu autobusových zastávek, regeneraci návsi před obecním úřadem, vesnickou polikliniku. Obec je také členem mikroregionu Dolnobřežansko a v rámci něho se připravuje krajská cyklostezka. „Snažíme se investovat hodně finančních prostředků do zpracování dokumentací pro stavební povolení a územní rozhodnutí, protože příležitost získat finance z evropských fondů je neopakovatelná,“ zdůrazňuje starosta, „řešili jsme také otázku kofinancování, protože pro tak malou obec, které z daňových výnosů zůstávají dva až tři miliony korun na investice ročně, by peníze nebyly dostačující. Po uskutečnění různých majetkových transakcí máme na účtu kolem 20 miliónů korun v pohotovosti jako rezervu pro evropské fondy,“. Úřad dokonce přijal pracovnici, která se věnuje všemu, co s evropskými fondy souvisí - od hlídání výzev, přes kontakt se správci programů k přípravě žádostí.

Budou centrem pro vývoj softwaru?

Starosta Dolních Břežan má však ambici rozšířit nabídku pracovních příležitostí i pro vysokoškolsky vzdělané občany, kteří si tady či v okolních vesnicích pořizují bydlení a dojíždějí teď za prací do Prahy. V areálu bývalého zemědělského družstva, které řadu činností utlumilo, by mělo vzniknout tzv. vědeckotechnické centrum. Do areálu uprostřed obce, vedle zámku a obecního úřadu, se více než sedmdesát let neinvestovaly žádné peníze. Zastupitelstvo by tedy chtělo tento zemědělský brownfield regenerovat. Věslav Michalik zdůvodňuje volbu místa tím, že regenerace nemůže proběhnout na komerčním základě. Mnozí raději staví na orné půdě, a tak se zabírá další plocha. Zájmem obce je výstavbu pokud možno směřovat tam, kde už nějaká byla. Nemusí hned jít o vědeckotechnické centrum, ale pokud má být obec multifunkční, měla by vytvářet prostor pro pracovní příležitosti. Zastupitelé se nebrání ani tomu, aby lidé ze spádového území  jezdili do Dolních Břežan do zaměstnání. Pohyb obyvatel přispívá k životaschopnosti sídla a lidé se s ním více identifikují.

A v čem spočívá idea zmíněného vědeckotechnického centra? Vznikla by zde pracoviště, která vyvíjí software. Podle starosty je však zapotřebí nejdříve najít partnera – silnou firmu, která u nich bude chtít otevřít svoje centrum pro střední a východní Evropu. Věslav Michalik vysvětluje, co by podnikatele mohlo do tak malé obce přitáhnout: „Jsme blízko Prahy. Za tři roky budeme na expresním okruhu vzdáleni deset, možná patnáct minut jízdy od ruzyňského letiště. Když se podíváte do zahraničí, spousta firem, které něco vymýšlejí, není ve velkém městě, jsou více rozmístěny v území.

Budou se všem líbit?

Zastupitelstvo se snaží o projektu průběžně informovat. Bylo mu věnováno celé číslo místního zpravodaje. Návrhy studentů a výsledky architektonické soutěže byly vystaveny ve škole. Vzniká otázka, jak se vlastně obyvatelé obce k těmto novinkám staví. Starosta připouští, že někteří se obávají proměny vesnice na město. Argumentuje však tím, že obec už je stejně změněná. Pokud někdo v roce 1998 udělal rozhodnutí o tom, že se do územního plánu dají desítky hektarů zastavitelných území, vyplývá z toho i postupný nárůst obyvatel. A mít tu najednou pět tisíc lidí a nenabídnout jim služby? Snaží se proto modifikovat situaci tak, aby vznikající infrastruktura vyhovovala i po několika desítkách let.

Jaké vlastně budou nové Dolní Břežany a jestli naplní výše uvedená očekávání si však budeme muset počkat minimálně do příštího roku. Ale už jenom to, že se povedlo prosadit promyšlené směřování od satelitu k novému sídlu, není vůbec málo.

Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook