Otázka, na kterou zatím neznají konečnou odpověď starostové obcí, ministři ani těžební společnost.

 

Na cestě po Ústeckém kraji, která se uskutečnila v polovině března, vedly první kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce do Horního Jiřetína, kde se setkal se starosty obcí dotčených možným prolomením těžebních limitů. Starostové ministrovi přednesli své názory na to, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo možné uvažovat o prolomení limitů. Setkání bylo médiím uzavřené, proto jsme o vyjádření požádali jak ministra životního prostředí, tak i starostu Litvínova a hejtmana Ústeckého kraje, který na jednání v Jiřetíně sice nebyl, ale problematika limitů se kraje samozřejmě týká.

 

Přesto, že debaty se účastnili odpůrci i podporovatelé prolomení těžebních limitů, celkem překvapivě jsme dospěli ke společnému názoru, že rozhodnutí, ať už bude kladné nebo záporné, musí vyjít z aktualizované Státní energetické koncepce, to znamená z aktuální potřeby a rozhodnutí, zda je hnědé uhlí strategickou surovinou pro český stát, nikoli jen pro úzkou skupinu lidí. Starostům obcí jsem přislíbil, že se rozhodně budu snažit, aby větší část prostředků z těžby šla zpět do dotčených obcí. Je nepřijatelné, aby stát získával pouhého 1,5 procenta z těžby uhlí, do obcí musí jít více prostředků. Hovořili jsme také o takzvaných chráněných ložiskových územích a byla to překvapivě příjemná debata, i přes různé názory odpůrců i podporovatelů těžby.

 

Do konce roku 2015, v návaznosti na zpracování aktualizované Státní energetické koncepce, bychom rádi rozhodli, co bude s limity. Chápeme, že pro obce je nejhorší nejistota a neustálé oddalování rozhodnutí. Při debatě se starosty padl i názor, že nejlepším referendem kolem ekologických limitů a jejich prolomení budou komunální volby.

 

Myslím, že není relevantní, aby lidé ve Šluknovském výběžku či v Litoměřicích rozhodovali v referendu o prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně nebo Litvínově. Daleko spíš bych byl pro referenda ve městech a obcích, které jsou dotčeny. Zkrátka referendum pro milion lidí, z nichž devadesát procent není problematikou dotčeno, mi nepřipadá přiměřené.

 

Je dlouhodobě stejný a ve stručnosti se dá vyjádřit takto: Nelikvidovat další lidská sídla kvůli těžbě uhlí, už vůbec pak ne na dole Československé armády. Věřím tomu, že zvítězí zdravý rozum a že v dnešní době už další města a obce kvůli uhlí likvidovány nebudou. Od lidí slýchám: „Proč by se kvůli uhlí mělo bourat další město?“ Už byly zbourány Libkovice nebo královské město Most. Většina pokládá za nepřijatelné, aby se likvidovaly další obce. Je také třeba říci, že tento názor není jen z Ústeckého kraje, ale podobný názor má více než sedmdesát procent lidí z celé republiky. Pokud se týká samotného setkání ministra životního prostředí s námi, starosty obcí, osobně jsem jej požádal, aby na vládě prosazoval zvýšení odvodu ze zisku z vytěženého nerostu. Dnes těžební společnosti odvádí státu pouze 1,5 procenta a zbytek výnosů jim zůstává. To pokládám za výsměch. Není možné, aby drtivá většina zisků šla do kapes soukromé společnosti a jen ty „drobky“ zůstaly státu.

 

V současném zákoně je uvedena možnost až do deseti procent, já osobně si myslím, že by to mělo být ještě víc.

 

Jsou samozřejmě doly, kde by se těžit dalo, aniž by se musely bourat domy.

 

Vedení kraje si myslí, že o těžebních limitech již jednou rozhodla vláda a měla by to být opět ona, která by případně rozhodla o jejich zrušení. Ovšem s tím, že i když se limity zruší, pak těžaři se musí dohodnout s obcemi, kterých se těžba týká, respektive s jejich občany. Momentálně jde zejména o Horní Jiřetín a místní část Černice. Jinak Severočeské doly mají smlouvy s obcemi, kde důlní činnost probíhá a kde nehrozí, že by se limity prolamovaly, snad jen v případě obce Mariánské Račice, kde se těžba pravděpodobně přiblíží k obci, ale ta se nebude likvidovat. Jedná se ovšem také o několik set zaměstnanců v dole Československé armády a návazně o další tisíce lidí zaměstnaných ve firmách a službách zásobování, kteří jsou na těžební činnost napojeni. Pokud by se tedy striktně trvalo na tom, že se dál těžit nebude, znamenalo by to další zvýšení již tak obrovské nezaměstnanosti v kraji. Základ ale je, že se těžaři musí domluvit s občany na odškodnění, pokud by se dál mělo těžit.

 

Když vezmu v úvahu, že hnědé uhlí je dnes strategická surovina a jsou tu jeho zásoby (nejenom pod Horním Jiřetínem, ale i u chemičky v Záluží), domnívám se, že i kdyby teď nedošlo k prolomení limitů, do budoucna bude zájem uhlí vytěžit. Hnědé uhlí je využíváno k zásobování elektráren a návazně i tepláren v kraji.

 

Ministr životního prostředí Richard Brabec se společně s ministrem dopravy Antonínem Prachařem zúčastnil jednání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, kde za přítomnosti hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka i vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy podrobně rozebírali požadavky kraje na obě ministerstva. Rada požádala ministra Richarda Brabce o pomoc při dočerpání patnácti miliard korun na sanaci a rekultivaci území dotčeného těžbou i při prosazení novely zákona k řešení rekultivace pozemků ve vlastnictví státu po těžbě. Zazněl i požadavek na obnovu porostu Krušných hor, na obnovení činnosti takzvaného Ekoauditu vlády nebo zlepšení retenčních schopností kraje a snižování rizik povodní. Richard Brabec přislíbil Hospodářské radě kraje podporu a řekl, že Ústecký i Moravskoslezský kraj jsou prioritou nejen jeho, ale i celé vlády. Poukázal také na skutečnost, že nebyly dostatečně čerpány prostředky z Operačního fondu životního prostředí. Předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richard Falbr poděkoval ministrům i nové vládě, že vnímá Moravskoslezský a Ústecký kraj jako ty kraje, které mají největší problémy. Spolupráci s hejtmanem Ústeckého kraje i Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje označil jako velmi dobrou.

 

Ministr dopravy Antonín Prachař přislíbil součinnost svého resortu při řešení dostavby rychlostní silnice R/7 (z Prahy do Chomutova), silnice dálkového významu I/13 a hlavně dálnice D8. „Pro případné přilákání nových investorů je naprostou nutností kvalitní infrastruktura, proto se jí budeme intenzivně věnovat,“ uvedl ministr. Apeloval také na hejtmana Ústeckého kraje i další krajské úředníky, aby k vysvětlování problematiky územních plánů a výkupu pozemků přistupovali racionálně a občané tak měli větší motivaci podpořit strategické zájmy České republiky. „Všichni chtějí mít krásné silnice, ale ne všichni jsou ochotní přinést oběti. Narážím na problémy s výkupy pozemků, kde v některých úsecích nemůžeme začít stavět, přestože zbývá odkoupit třeba i jen jedno procento pozemků,“ uvedl ministr Prachař a dodal, že úředníci na Ministerstvu dopravy i na Ředitelství silnic a dálnic mají za úkol zaměřit se na skutečné potřeby kraje, s cílem co nejdříve dokončit všechny rozestavěné úseky dálnic a rychlostních silnic. Zároveň avizoval, že ve druhé polovině roku chce předložit zákon o liniových stavbách, aby bylo možno prosadit stavby ve strategickém zájmu státu. „Každý bude mít právo se vyjádřit, ale odvolání bude možné podat pouze v jednom balíku. To znamená jedno odvolání a rozhodnutí, nebude možné se znovu odvolávat v kterékoli fázi přípravy staveb,“ vysvětlil. Vyřešit by se tak měly dlouhodobě rozestavěné stavby.

 

Zuzana Pacinová