Bezvěrov

Osada v Tepelské vrchovině je zmiňována v roce 1379, kdy byla rozdělena na několik drobných statků zčásti vlastněných bezvěrovskými vladyky. V závěru patnáctého století se zcelená ves stala sídlem Jiříka Pernkla ze Šenraitu (Bernklau ze Schönreithu). V roce 1548 je pak v Bezvěrově doložena stará a nová pernklovská tvrz. V roce 1626 připojil vévoda Julius Jindřich Sasko-lauenburský zdejší zboží k panství Toužim. V současnosti žije v Bezvěrovu a v připojených osadách téměř sedm set obyvatel. Znak udělil obci předseda PS PČR 5. října 2004 současně s praporem. Černo-stříbrně šachované horní pole šikmo děleného štítu odkazuje na šachovnici v erbu vladyků z Bezvěrova. V dolním červeném poli je zlatá medvědí tlapa s modrou zbrojí. Ve vztahu k německému názvu obce (Bärenklau – Medvědí pazour) se jedná o mluvící znamení a současně o připomínku místní pověsti o rytíři, který zachránil malého chlapce ze spárů medvěda. Barva medvědích drápů proto symbolizuje modrou šlechtickou krev. Červená a zlatá barva byly převzaty z erbu nejvýznamnějšího rodu sídlícího kdysi ve vsi - rytířů Pernklů ze Šenraitu (červený štít se zlatou liškou).

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR