Bytová správa ministerstva vnitra  

 

Hlavní menu

 
 

Bezpečnostní hrozby

Terorismus, organizovaný zločin, kybernetické hrozby, extremismus a bezpečnost civilního letectví 

  • Terorismus
  • Organizovaný zločin
  • Kybernetické hrozby
  • Extremismus
  • Bezpečnost civilního letectví
  • Korupce

Terorismus

Terorismus

Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok na jejím území nebo proti jejím zájmům v zahraničí je možné označit za odpovídající. Přitom je třeba zdůraznit, že současná situace v České republice je z hlediska teroristických projevů klidná. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické alianci je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat. Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno, jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod.

Stěžejním dokumentem, který se zabývá úsilím o snížení zranitelnosti České republiky a jejích zájmů v zahraničí, je dokument Strategie České republiky pro boj proti terorismu od r. 2013 (pdf, 474 kB).

Koordinaci přípravy, vyhodnocování a rozpracování konkrétních úkolů zakotvených v materiálu provádí odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Tento odbor se rovněž věnuje celému spektru dalších aktivit, které s problematikou boje proti terorismu souvisí (příprava podkladů a účast na pracovních skupinách Evropské unie zabývajících se problematikou boje proti terorismu, reakce na dotazníky mezinárodních organizací, účast na domácích a zahraničních konferencích, reakce na dotazy novinářů, publikační činnost atd.).

  

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

  

Organizovaný zločin

Organizovaný zločin

Charakteristika organizovaného zločinu na území ČR

Organizovaný zločin představuje vážnou hrozbu pro českou společnost. Zločinecké skupiny skrze svou činnost podrývají společenské uspořádání, narušují stabilitu ekonomiky a podkopávají demokratické struktury. Proto je boj proti organizovanému zločinu a jeho doprovodným jevům jednou z priorit politiky České republiky v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Organizovaný zločin 21. století se vyznačuje vysokou mírou flexibility. Organizované zločinecké skupiny spočívají nejčastěji na volných mezinárodních kontaktních sítích, v rámci kterých je velice prostupná hranice mezi legálním a nelegálním prostředím. Tyto skupiny prostřednictvím svých kontaktů ovlivňují širokou oblasti lidských činností. V posledních letech je možné pozorovat zřetelný odklon od násilí směrem k méně nápadných způsobům fungování zločineckých skupin.

Stále důležitější roli hrají v oblasti páchání organizované trestné činnosti komunikační a informační technologie. Kromě toho, že kvalitnější, rychlejší a levnější nástroje v oblasti výroby, transportu a komunikace poskytují nové možnosti pro poskytování nelegálních výrobků a služeb, stává se internetová síť sama o sobě arénou, kterou organizované zločinecké skupiny využívají pro nabídku svých služeb a také bezpečné komunikační prostředí, zajištění moderním šifrováním.

Zločinecké skupiny jsou tvořeny převážně na základě národnostní příslušnosti, přičemž jednotlivé národnosti si uchovávají úzké vztahy s domovským prostředím a s diasporami v sousedních zemích. Na území České republiky jsou kromě českých a slovenských skupin nejaktivnější skupiny asijské (zejména vietnamské) a ruskojazyčné.

Činnosti těchto skupin se z větší části prolínají, přičemž mezi nejvýnosnější aktivity patří hospodářská kriminalita, nelegální migrace a obchod s lidmi a výroba a distribuce omamných a psychotropních látek. V závislosti na konkrétních aktivitách se výnosy zločineckých skupin pohybují v rozmezí milionů až několika miliard českých korun ročně. Lze dovodit, že větší část těchto výnosů plyne do osobního jmění a nadstandardního způsobu života šéfů zločineckých skupin, dále do rozvoje trestné činnosti, včetně pronikání do legální sféry prostřednictvím korupce, a v neposlední řadě do legálních podnikatelských činností.

Další informace o vývoji organizovaného zločinu na území ČR jsou dostupné v příslušných kapitolách Zpráv o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
 

Boj proti organizovanému zločinu na území ČR

Ministerstvo vnitra, jako gestor problematiky boje proti organizovanému zločinu na území České republiky, dlouhodobě strategicky řídí a koordinuje národní politiku boje proti organizovanému zločinu. Za tímto účelem mj. pravidelně zpracovává Koncepci boje proti organizovanému zločinu, jejímž úkolem je na základě analýzy stávající situace formulovat opatření k vytváření a posilování vhodných podmínek a nástrojů bezpečnostních sborů v oblasti prevence, odhalování a postihování organizovaného zločinu. Společně s Policií ČR, zpravodajskými službami a Institutem pro kriminologii a sociální prevenci se Ministerstvo vnitra také podílí na analytické činnosti.

Operativní úroveň boje proti organizovanému zločinu zajišťují především specializované útvary Policie České republiky (Národní centrála proti organizovanému zločinu a Národní protidrogová centrála za podpory Útvaru speciálních činností a Útvaru zvláštních činností) a Celní správy (sekce pátrání Generálního ředitelství cel). V oblasti hospodářské trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti je neocenitelná spolupráce Finančního analytického úřadu a pracovišť Finanční správy.

Nástroje boje proti organizovanému zločinu jsou zakotveny ve vládních usneseních a zákonech. Vláda schvaluje Koncepci boje proti organizovanému zločinu a ukládá svým členům plnit úkoly v ní obsažené. Legislativní nástroje spočívají v zákoně č. 40/2009 Sb. (trestním zákoníku), zákoně č. 141/1961 Sb. (trestním řádu) a dále v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, zákoně č. 242/2016 Sb. (celním zákoně) a zákoně č. č. 253/2008 Sb. (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).
 

Mezinárodní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu

Zahraniční spolupráce je klíčovým nástrojem boje proti organizovanému zločinu. Ryze národní organizovaný zločin sice existuje, ale velká část zločineckých skupin staví svou činnost na spolupráci se zahraničními partnery a na hladkém přesunu zboží, osob a financí přes státní hranice. Mezinárodní prvek bývá také aktivně využíván pro ztížení vyšetřování trestné činnosti, zejména formou využívání zahraničních bankovních účtů, osob cizinců na pozicích jednatelů firem či komplikovanou vlastnickou strukturou zahrnující zahraniční subjekty.

Česká republika je členem několika mezinárodních společenství, jejichž hlavním či vedlejším cílem je spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Jedná se o Organizaci spojených národů, Radu Evropy a především o Evropskou unii, v rámci které je organizovaný zločin diskutován v rámci několika expertních pracovních skupin a výborů. Užší spolupráci s klíčovými partnery v oblasti boje proti organizovanému zločinu rozvíjí Česká republika na bilaterální úrovni, jejímž základem jsou smlouvy o policejní spolupráci.
 

Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2023

Vláda České republiky v květnu 2018 schválila Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2023. Jedná se o strategický materiál, jehož účelem je na základě analýzy současné situace formulovat opatření k vytváření dlouhodobých podmínek pro práci bezpečnostních sborů v oblasti odhalování a postihování organizovaného zločinu na území České republiky, omezit příležitosti k páchání trestné činnosti a zlepšit komunikaci a spolupráci všech zapojených subjektů.

Materiál vznikl po několikaměsíčních pracovních debatách s mnoha subjekty, mezi které patřila mimo jiné Policie ČR, Celní správa, Finanční analytický úřad, Generální finanční ředitelství, Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstva spravedlnosti, financí i životního prostředí.

Současný text má oproti minulým rokům pozměněnou strukturu a prodlouženou platnost. Neřeší jednotlivé dílčí úseky organizovaného zločinu, ale zaměřuje se na horizontální priority boje proti němu, které zasáhnou všechny jeho oblasti. Mezi opatření vyplývající z Koncepce patří rozvoj pracovní metody Kobra, posilování mezinárodní spolupráce, boj s hospodářskou kriminalitou a také analýza oblasti virtuálních měn a skrytého internetu (darknetu). Po uplynutí doby platnosti Koncepce bude celé její plnění vyhodnoceno před přípravou navazujícího strategického materiálu.

Cíle Koncepce jsou realizovány prostřednictvím dvouletých Akčních plánů, které obsahují konkrétní opatření a jsou také schvalovány vládou České republiky. Jednotlivá opatření jsou vždy vyhodnocována, jejich vyhodnocení je vždy součástí navazujícího Akčního plánu. V současné době je v platnosti Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2022 a 2023. Všechny Akční plány ke Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2023 jsou dostupné pod odkazy níže.
 

  

Odbor bezpečnostní politiky, 19. června 2024

  

Kybernetické hrozby

Kybernetické hrozby

V souvislosti s pokračujícím pronikáním informačních technologií do všech oblastí života i běžného fungování společnosti, které lze v obecné rovině označit za pozitivní fenomén, dochází bohužel i k nárůstu rizik, která nám z těchto technologií plynou.

Česká republika, jakožto vyspělá evropská země, se rovněž ocitá ve stále větší závislosti na informačních technologiích a dá se předpokládat, že tato závislost bude v budoucnu dále narůstat. Stále více agend v rámci státní správy je převáděno do digitální podoby, což umožňuje jejich efektivnější a rychlejší využívání, přičemž tento proces je v souladu se základními koncepčními a strategickými dokumenty (např. „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+“ a „Digitální Česko 2.0“). Zároveň se tak ale (nejen) veřejná správa stává zranitelnější vůči útokům a hrozbám, přicházejícím z kybernetického prostoru, což představuje pro stát a jeho občany novou bezpečnostní výzvu.

Informační technologie nabízejí svým uživatelům stále lepší možnosti efektivní a rychlé výměny dat, zároveň ale poskytují značné výhody i těm, kteří chtějí kyberprostor zneužít k nekalým záměrům. Anonymita a prostorová neuchopitelnost internetu způsobují, že se stále větší a větší část kriminálních aktivit přesouvá právě do kybernetického prostoru, který útočníkům umožňuje rychlé a snadné splnění jejich cílů s minimálním rizikem případného postihu.

Je proto úlohou státu chránit své občany také v kybernetickém prostředí a zajistit, aby se internet nestal bezprávným prostorem, ve kterém neplatí žádné zákonné a společenské normy a jeho slabší či nezkušení uživatelé jsou vydáni na milost a nemilost těm silnějším či zákeřnějším. Zároveň je ale nutné tak činit se snahou o zachování maximální svobody pohybu a projevu v kybernetickém prostoru, neboť právě svoboda je jednou ze základních kvalit, na které je tento prostor založen.

Kybernetické hrozby a informační kriminalita zahrnují širokou škálu negativních fenoménů různého stupně závažnosti, ke kterým dochází v prostředí informačních technologií - od kybernetické špionáže, hackerství a DDoS útoků, přes stále častější internetové podvody a krádeže (ohrožení internetového bankovnictví, krádeže dat z kreditních karet, falešné e-shopy, zneužívání osobních údajů atd.) a další formy kriminálních či nežádoucích aktivit (šíření dětské pornografie, prodej drog na internetových tržištích a praní špinavých peněz s pomocí virtuálních měn, stalking, internetová šikana, spam atd.) až po projevy extremismu a zneužívání internetu k teroristickým aktivitám a propagandě (včetně např. zveřejňování návodů na konstrukci výbušnin atd.). Hrozby v kybernetickém prostoru představují proto jednu z klíčových výzev současnosti.

  

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

  

Extremismus

Extremismus

Radikalizace, profesionalizace a internacionalita extremistů představuje bezprostřední, každodenní bezpečnostní hrozbu. Čelíme v jejich podání vysoce organizované a efektivní trestné činnosti, přesahující nejen hranice regionů, ale i hranice republiky. Kvůli násilí a strachu, který extremisté šíří, dalo Ministerstvo vnitra boji s nimi bezpečnostní prioritu.

Česká republika patří mezi ty unijní státy, které formulovaly svou protiextremistickou politiku, vycházející z řady opatření trvalého či dlouhodobého charakteru, zaměřených jak do represivní oblasti, tak do preventivních programů, nevyjímaje opatření zabezpečující trvalý monitoring domácí a zahraniční extremistické scény a kriminálních projevů tohoto závažného společenského fenoménu.

Věcným gestorem dané problematiky je v rámci Ministerstva vnitra odbor bezpečnostní politiky. Tento odbor je národním bodem pro kontakt s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V rámci tzv. Visegrádské čtyřky zabezpečuje spolupráci na úrovni Pracovní skupiny pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska.

V současné době se pravicoví extremisté snaží profilovat jako jediný subjekt, který chce řešit problematiku tzv. sociálně vyloučených lokalit. Ministerstvo vnitra odmítá spojování pravicového extremismu s tímto fenoménem. Vzestup extremismu má podle našeho názoru hlubší příčiny sociální (nejen národnostní, ale politické, lokální, rodinné, náboženské tenze ústící v hledání alternativních sociálních vazeb, ritualizaci jednání, vytváření mýtů apod.), psychologické (sugesce, nápodoba, deprivace, afekt, davové jednání) a biologické (agrese, teritorialita). Otázku sociálně vyloučených lokalit přesto nepodceňujeme, vypracovali jsme společně s dalšími partnery rozsáhlou analytickou studii Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení (pdf, 765 kB).

  

Odbor bezpečnostní politiky, 9. června 2023

  

Bezpečnost civilního letectví

Bezpečnost civilního letetcví

Problematika bezpečnosti civilního letectví se zejména po 11. září 2001 stala prioritou státních bezpečnostních složek. Ochrana civilní letecké dopravy představuje soubor mnoha opatření jak v oblasti pozemní, tak vzdušné bezpečnosti. Odbor bezpečnostní politiky se ve spolupráci s odborem azylové a migrační politiky, odborem legislativy a koordinace předpisů a Službou cizinecké policie podílí za Ministerstvo vnitra zejména na přípravě nových norem pro oblast civilního letectví, přípravě koncepčních materiálů, zlepšování informovanosti mezi všemi subjekty zúčastněnými na ochraně civilního letectví před protiprávními činy, vyhodnocování bezpečnostních rizik a na přípravě a vyhodnocování cvičení orgánů krizového řízení, ve kterých je zastoupen prvek bezpečnosti civilního letectví.

Ochrana civilního letectví je jednou z prioritně sledovaných oblastí především proto, že je z dlouhodobé perspektivy chronickým terčem útoků (nejen) teroristů. Na nebezpečí otevřeného střetu s terorismem, násilnými projevy extrémismu, organizovaného zločinu nebo činu psychicky narušeného jedince v oblasti civilního letectví se příslušné úřady neustále systematicky a koordinovaně připravují. V tomto směru vyvíjí Ministerstvo vnitra řadu aktivit, zahrnujících pravidelné informování o aktualitách v oblasti bezpečnosti civilního letectví, které je distribuováno oprávněným adresátům nebo výměnu informací a zkušeností mezi jednotlivými aktéry zajišťujícími ochranu civilního letectví. Ministerstvo vnitra také ve spolupráci s Policií a dalšími subjekty pravidelně organizuje cvičení zaměřená na řešení situací souvisejících s bezpečností civilního letectví.

Další informace k problematice bezpečnosti civilního letectví naleznete na stránkách Ministerstva dopravy České republiky.

  

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

  

Korupce

Korupce

Boj proti korupci je dlouhodobým procesem vyžadujícím spolupráci všech orgánů veřejné moci, a to jak v oblasti prevence, zprůhlednění procesů i postihu. Pro vymýcení korupce je na jedné straně potřeba fungující právní prostředí, na druhé straně pak vysoká míra integrity osob, jež ze své funkce vystupují ve veřejném zájmu. Jelikož korupční praktiky jsou v řadě případů úzce propojeny s dalšími formami trestné činnosti, mohou tak přispět k podkopání samotných základů společnosti a demokratického právního státu. Výsledkem pak je ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek, destabilizace státu a další nepříznivé vlivy.

Z hlediska společenské škodlivosti lze korupci šířeji popsat jako odklon od sledování především veřejného zájmu a zneužívání veřejných prostředků s cílem dosažení vlastních individuálních či skupinových zájmů, jakož i zneužití svého postavení k obohacení sebe nebo jiného v soukromé sféře. Motivem je získání neoprávněného zvýhodnění pro sebe nebo jiného, na který není nárok. 
Trestně právní vysvětlení korupčního jednání je na webových stránkách Policie ČR - https://www.policie.cz/clanek/co-je-korupce.aspx.

Hlavním gestorem za koordinaci protikorupční politiky vlády je Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo vnitra plní v oblasti vládní protikorupční politiky významnou úlohu gestora realizace řady úkolů, které se týkají jak prevence, tak postihu korupčního jednání. Koordinací plnění úkolů vyplývajících z vládních koncepčních materiálů v oblasti boje proti korupci, jež náleží do působnosti Ministerstva vnitra, byl pověřen odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra.

  

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

  

vytisknout  e-mailem 

 

© 2024 Ministerstvo vnitra České republiky. Všechna práva vyhrazena.